Jan Otčenášek - Když v ráji pršelo
1 Jan Otčenášek: Když v ráji pršelo
1.1 Úvod
Poslední román Jana Otčenáška, Když v ráji pršelo, vyšel roku 1972. Od autorovy původní tvorby se liší tematicky, kompozičně, i žánrově. Tento román však může být vnímán jako reakce a navázání na Otčenáškovu novelu Romeo, Julie a tma.
1.2 Kompozice
Tento román má podobu deníkového záznamu. Bez ohledu na to, že Otčenášek pokračuje v tendenci zdůrazňující autenticitu epičnosti v zachycení bezprostřední zkušenosti, je deník z tohoto hlediska tím nejprostším ztvárněním zkušenosti autorského subjektu.[1]
Dílo je rozčleněnou tří částí (První sešit, Druhý sešit, Třetí sešit) a třetí část je ještě obohacena o kratší část: … a ještě P. S. k třetímu sešitu. Tyto větší kapitoly jsou ještě děleny na krátké celky podle dnů. Denní záznamy jsou nepravidelné a mají různou délku.
1.3 Fabule románu
Románový příběh je velmi prostý. Mladý pár intelektuálů, učitelka a filozof, opouští Prahu, kde pracovali a žili. Mají velké plány. Chtějí vybudovat penzion ze zpustlého mlýna, který se nachází na nejdeštivějším místě České republiky, Šumavě. Deník si píše dívka. V nepravidelných záznamech, jak se pomalu a s obtížemi zabydlují, jak se sžívají s novým prostředním, sousedy a přírodou. Tito dva mladí lidé utíkají před maloměstským životem a intelektuálním pražským prostředím.
Místní dva pražské intelektuály nepřijímají zrovna pohostinně a nevěří jejich plánům. Považují je pouze za chvilkový rozmar.
Konečně je mlýn opraven, pokoje zařízeny, elektřina a voda zavedeny a hospoda otevřená, ale nejsou hosté a očekávaná idyla se nedostavila. Oba se tedy po velkém psychickém i fyzickém vypětí navrací do Prahy, který Lída bere jako svoji prohru, ale současně jako ulehčení. Její vztah s partnerem tato životní epizoda jen upevnila, a i když oba musí začínat od začátku, nepůsobí závěr knihy negativně.
1.4 Postavy
Hlavní hrdinka je Ludmila, učitelka z Prahy. Formou deníku vypráví kousek ze svého života, kdy následovala hlas svého srdce, romantika a snílka, a přestěhovala se s trochu nepraktickým Petrem, který je filozof s doktorátem, do hlubin šumavských pohraničních hvozdů. Tato šumavská zkušenost ještě upevní jejich vztah.